Rozhovor Jaroslav Nový

Czech Multisport Coaching má pod svými křídly nejen bikery, lyžaře nebo triatlonisty ale také překážkové běžce. Jedním z nich je Jaroslav Nový. Dalo by se říct, že překážkové běhy jsou Jardovou vášní a tréninku na ně věnuje téměř veškerý svůj volný čas. Je to pohodář, který se nebojí přiložit ruku k dílu a i když nepochází z místa, kde Czech Multisport Coaching funguje, neváhal v loňském roce dorazit a přiložit ruku k dílu při pořádání triatlonového závodu!

V loňském roce si odvezl z Mistrovství republiky medaili na trati 400m Stadion s překážkami. Letos má na svém kontě už pár  ´zimních´ závodů a bohužel také pár zranění, se kterými se ale statečně vypořádává.

Jardo, jak dlouho se věnuješ překážkovým běhům a předcházela jim nějaká jiná disciplína?

Když jsem chodil ještě na základní školu, jednou večer ke mně přišel můj otec a zeptal se mi, zda nechci chodit na fotbal do nedalekých Janovic nad Úhlavou. Tím jsem začal dělat nějaký sport, mít tréninky a zažívat vítězství i prohry. Na střední škole mi začala býti bližší atletika, ačkoliv jsem nebyl nikdy nejlepší, jezdil jsem na školní soutěže v atletice i v míčových hrách. Poté jsem teprve vyzkoušel první překážkový závod, čímž započal maraton dalších závodů, který trvá již 7 let a věřím, že bude nadále pokračovat.

Jak si se k překážkovým běhům dostal a co tě na nich uchvátilo?

První překážkový a zároveň i běžecký závod, který měl více než 1,5 km, byl Army Run v Hluboké nad Vltavou u Českých Budějovic. Byla to nejnižší úroveň Captain, tedy cca 5 km + 20 překážek. Startovné na tento závod jsem dostal k 18. narozeninám a byl to ten nejlepší dárek, co jsem dostal. V OCR závodech jsem našel svoji vášeň a věděl, že podobný závod určitě nebude poslední. Měl jsem tenkrát obyčejné tenisky skoro bez vzorku a zbytečně moc oblečení, když jsme šli hned po startu přebrodit kus rybníka. Uchvátila mě různorodost těchto závodů. Brození rybníkem, potokem, ručkovací překážky, plazení, nošení různých břemen (pytle s pískem, pneumatiky, kameny), hod oštěpem, střelba z praku a mnoho dalšího... Člověka to prověří jak po psychické stránce, tak po té fyzické. Ta komplexnost tohoto sportu mi hrozně baví.

Můžeš nám pro laiky trochu přiblížit jaký je rozdíl mezi OCR závody (Obstacle Course Racing) Spartan race, Predátor race a podobnými názvy. A kterou z těchto variant máš nejraději a proč?

Všechny tyhle názvy patří mezi OCR závody, mají jenom jiné pořadatele a tudíž jiný název. Ovšem každý pořadatel se snaží být něčím výjimečný jak překážkami, tak lokalitami, kde se závod běží, finisherskými medailemi nebo kombinací vzdáleností a počtem překážek. Nejznámější je Sparťan Race, který má velkou světovou základnu. Ten má hlavní tři úrovně závodů. Nejkratší je Sprint, který je dlouhý 5 km + 20 překážek, střední trať se nazývá Super 10 km + 25 překážek a nejdelší hlavní tratí Beast 21 km + 30 překážek. Většina závodních sérií to má velmi podobně, ale přesné informace najdete na webových stránkách daného organizátora. Běhají se také velmi dlouhé závody, tzv. Ultra Sparťany a v poslední době se hodně rozjíždí Ninja Games, kde jde hlavně o překážky na krátkém úseku. To jsou závody hodně podobné právě závodům na atletickém stadionu, kde se běží jen 400m. 

Mě nejvíce přirostl k srdci Predator Race. Pořadatel, kterého mám nejblíže a líbí se mi jejich lokality i hravost překážek. Zároveň jsem od této série běžel můj druhý závod, kde jsem dostal pořádný šok v ledové vodě po sklouznutí z jejich stálé a jedinečné skluzavky, která kolikrát prověří i psychiku závodníka.

Jak vypadá tvůj normální tréninkový den. Určitě je velice složité skloubit práci, dvoufázové tréninky a tvojí druhou vášeň myslivost...

Ano, je to hodně časově náročné a člověk si ten den musí trochu naplánovat, aby mu to časově vycházelo a byl i prostor na částečnou regeneraci právě při dvoufázovém tréninku. Kromě myslivosti běhám ještě hasičský sport, kde si jdu odběhat trénink mezi požárními útoky. Bydlím zároveň na vesnici, kde je pořád práce na zahradě, takže občas je toho opravdu moc a trénink dávám v brzkých ranních hodinách, což je málo kdy, protože nemám moc v lásce brzké vstávání a spíše si odtrénuji druhý trénink pozdě večer. Myslivost jsem musel trochu omezit, ale když to jde, spojuji ji s běžeckým tréninkem, např. když se v zimě přikrmuje zvěř. Myslivost je časově také velmi náročná, ale krásná záliba, která jde spojit i se sportovní aktivitou. Pracuji jako operátor CNC strojů na ranní a odpolední směny a tomu přizpůsobuji i tréninky, které naplánuji buď na dopoledne, nebo odpoledne právě podle aktuální směny. Mezi tréninky a ve volných dnech se věnuji ostatním povinnostem a zálibám.

Z čeho všechno se vlastně skládá trénink překážkového běžce? Jaké tréninkové prostředky využíváš v tréninku?

Je to opravdu komplexní sport, kde je důležitá jak síla, rychlost, obratnost tak i psychická odolnost. Proto se do tréninku snažíme s Helenou Karáskovou zařazovat vše, co mě v závodě může potkat. Měl jsem problém s plazením, zařadili jsme fartlek spojený s rychlostí a plazením, ztrácel jsem v běhu v potoce, tak jsem si ho dal občas jen tak v tréninku, trénuji zvlášť překážky, překážky spojené s během, rychlostní a silové fartleky, silovou přípravu v posilovně, intervaly na stadionu, ale i techniku běhu, nebo balanční cvičení. Čím je trénink pestřejší, tím je to pro mě jako překážkového běžce lepší a výkonost stoupá.

Tréninkové plány Ti sestavuje Helena Karásková. Jak se ti trénuje takhle na ´dálku´? Máš pak přímo v tréninku nějakého parťáka, který s Tebou jde nějaké tréninky?

Takto na ´dálku´ je to komplikovanější pro nás oba. Ale já k Helče velmi vzhlížím a i když běhám individuální sport, tak jsem velmi týmový hráč a při návštěvě se mi velmi líbili kladné a přátelské vztahy, které v našem týmu Czech Multisport Coaching panují a velmi si vážím, že tohoto spolku a rodiny sportovců můžu patřit. Vím, že pro sestavení tréninku je potřeba hodně informací a čím více pocitů a odběhaných kilometrů Helče napíši, tím lepé ví, jak mi trénink vyhovuje a nevyhovuje a na co se zaměřovat. Trénink se snažím plnit velmi disciplinovaně a svědomitě a vracím tak důvěru a ochotu Heleny Karáskové se mnou pracovat, a že to je se mnou občas těžké!! :D Občas na trénink nějakého parťáka mám, ale většinou trénuji sám, protože si můžu tomu přizpůsobit časový rozvrh.

Jaký je Tvůj oblíbený trénink?

Můj nejoblíbenější trénink je silový fartlek (síla spojená s během). Hodně to napodobuje závod a není to jenom souvislý běh, který není pro mě moc záživný, když si ho nezpestřím například lesem nebo výhledy v kopcích. Na druhém místě je určitě posilovna. Všeobecně mě baví to, kde je dřina a člověk se může zničit. S čím mám naopak problém, tak jsou určitě pomalé a regenerační běhy.

Sezóna překážkových běhů je hodně dlouhá, některé víkendy se závodí oba dva dny a někdy se jdou i dva závody v jeden den. Jak tohle všechno zvládáš?

Překážkové závody se mohou opravdu běhat po celý rok, v zimě je závodů sice méně, ale pořád se závodí a tak si člověk musí vybrat, které závody bude považovat za důležité, které za tréninkové a které naopak úplně vynechat.

Závodní víkendy, kdy se za oba dva dny startuje ve třech závodech, jsou velmi náročné, vyčerpávající ale mám z nich nejhezčí zážitky, protože se to člověku přímo vryje do paměti. Jsou to nepopsatelné zážitky, které si velmi dlouho pamatujete a rádi vzpomínáte, jak jste na trati trpěli, nebo aspoň já na to rád vzpomínám... nejtěžší na tom je vstát v neděli z postele a připravit se na poslední, většinou nejdelší, závod víkendu, když v sobě máte za sobotu dva starty s menší vzdáleností a méně překážkami ale o to jsou rychlejší a výživnější. Ale každého sportovce baví výzvy a i já je vyhledávám a zkouším, co vydržím a nejdůležitější je překonat sám sebe a hlavně svoji mysl.

Které závody se ti povedly v sezoně nejvíc? A jakých výsledků si nejvíc ceníš?

Cením si každého závodu, co doběhnu a v cíli mám pocit, že jsem do toho dal vše, co jsem mohl. Když se povede krásné umístění, pocit to samozřejmě umocní a pocity jsou o to pozitivnější. Nejvíce si vážím 3. místa na MČR v OCR na trati 400 m Stadion s překážkami, 3. místo na Sparťan Race (25-29let) a 2. místa na Predátor Run v kategorii Elit.

Některé závody jsou opravdu hodně dlouhé. Jak řešíš výživu během závodů? Jsou vůbec povolené občerstvovačky, nebo si vše musíte nést s sebou?

Během závodu řeším výživu, jakmile vím, že závod bude delší než 30 minut. Používám sacharidové gely od Enervitu, protože jsem vyzkoušel více značek a doplňků a Enervit na moje tělo působí opravdu nejlépe. Při delších závodech používám i sodné tablety a nosím si s sebou lahvičku s iontovým nápojem. Občerstvovačky jsou povolené, ale nerad na ně spoléhám, protože kolikrát člověk neví, co ho na trati potká a bude muset doplnit živiny, aby nepřišla krize. A taky moc neumím pít z kelímku když běžím, tak proto ta lahvička... vždy mi zaskočí :D

Řešíš výživu před a po závodě, nebo tomu necháváš volný průběh a neřešíš to? (mám na mysli jak sportovní doplňky, tak normální stravu)

Když neplánuji v brzké době nějaký závod, stravu moc neřeším. Sportovním stylem života jsem si navykl na určitý přísun potravy a vím přibližně co která potravina obsahuje a kolik toho můžu a nemůžu sníst a dělám to tak nějak automaticky. A když mám na něco chuť, tak si to prostě dám.

Když očekávám závod, snažím se minimálně tři dny před závodem stravu opravdu hlídat a dávat tělu, co potřebuje pro výkon. Požívám i doplňky stravy, hlavně vitamíny a minerály. Těsně před závodem jím minimálně tři hodiny před startem a když mám přesto hlad používám Enervit Pre Sport. Po

Jardo, moc děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů, nejen při překážkových bězích. Je nám ctí mít ve svých řadách takové závodníky!